Never let me go, pizza.

Bolí mě hlava. Kdybych něco udělala, řekla bych že je to morální kocovina, protože po chlastu mi bejt blbě nemůže. Možná to je jen z únavy a z vyčerpání. Možná to sebe absorbuju ty scény, co se tu odehrávaj, a to mi nedělá dobře. Nevím. Možná se potřebuju jen vyspat.

Nedávám to.

Jdu vařit. Přijde Anet.

Name generator

Dneska bych se ráda podělila o svoji sbírku generátoru jmen:D
Pokud chcete inspiraci pro název kapely, není nic lepšího než generátor!:D.
Nejdříve si dáme hudební:
Black Metal

 Heavy metal

Punk generátor

Country Star

A pro milovníky hip hop Wu Tang jméno

Příště budou filmové generátory:)

PS. napište mi do komentářů jak se jmenujete:D

Dont ask.

Musím psát bakuli, ale už jsme si přivezla basu. Auuíííí. Je to dilema.
Dějou se špatný věci a dějou se dobrý věci. Teď spíš ty špatný.
Jdu psát.

Like a Child 2

Pokračování dětské literatury

O vlčí nevěstě

Rok vydání 1977, vydavatelství Albatros

Kazašské lidové pohádky jsou další mojí oblíbenou knihou. Najdeme celkem čyři celky rozdělené na pohádky kouzelné, strašidelné, chytré a čtverácké. Příběhy se opět nepodobají ničemu, co se vypráví tady ve střední Evropě. V pohádkách se setkáváme s orientálními jurtami, hrdiny se jmény Mundybáj, Er-Tostik či Žumageldy, draky, sultány. Ač pohádky, taky každá nedopadne dobře - hlavně ty o nešťastné lásce. Přestože kniha je pro děti od devíti let, i dneska se kolikrát začtu do příběhů ze starých tábořišť kočovných kmenů a osudů dívek, které slibovaly manželství bohatým chánům, kteří se pak stali obětí zrady.

Vousy na mašličku

Jošitomo Imae
Rok vydání 1973, Lidové nakladatelství

Vousy na mašličku pocházejí z míst, která se nachází ještě dál než kazašské příběhy - jedná se o japonské pohádky, jejichž hrdiny jsou zvířata, děti, starci, kdokoliv. Pohádky jsou vhodné pro menší děti, jednoduchá pointa, děj a smysl příběhů jsou doplněny krásnými ilustracemi Šinty Čó.Pokud toužíte po neobvyklých exotických příbězích, s laskavým koncem, doporučuji.

Krása nesmírná

Rok vydání 1977, Lidové nakladatelství

Kdo by neznal rudou knihu plnou ruských pohádek, jež měl každý doma po rodičích. Ač ruské pohádky vydávané v době nejhlubšího socialismu, kniha je krásná, s nádhernými ilustracemi a hezkými příběhy. Setkáváme se s klasickým Ivanem, krásnou Vasilisou, s bohatými carstvími, Kostějem nesmrtelným, Marjou Morevnou. Dobro vyhrává nad zlem, carové jsou bohatí, carevny mají krásné sarafány, lásku získáš když prošlapeš tři páry železných bot a Krása Nesmírná žije tuze daleko.

Miluju tu smějící se kočičku.

This world sucks

Dneska nic.
Jen panák rumu a cigareta za všechny, co je něco bolí.

Like a child

Dneska bych vám ráda ukázala svoje knížky, které jsem četla jako dítko. Odjakživa si s námi maman četla, babičky nám dávaly knížky po rodičích a tou dobou taky vznikla moje čtenářská závislost, kterou v poslední době bohužel dost zanedbávám:(

Diamantová sekera

Rok vydání 1956, vydavatelství Svět sovětů

Stařičká opoužívaná knížka, kterou jsem milovala ze všech nejvíc. Obsahuje pohádky z Pobaltí a to bylo zase něco jiného, nového a neokoukaného. Knihu ilustroval Vladimír Brehovszký a obrázky jsou v ní fakt nádherné. Některé pohádky, jak je obvyklé, se podobají těm českým - například Chytrá vesničanka je paralelou na Chytrou horákyni, za to některé jsou podobné spíše těm ruským - Tři koně (podobný příběh je i v Kráse nesmírné, která se tu taky objeví). Všechny pohádky v sobě ukrývají nějaké moudro, ponaučení, dobro klasicky vítězí nad zlem a důvtip nad prohnaností. Jedna z mých oblíbených byla Hoře přehoře, která pojednávala o chudém hodném sedlákovi, který měl smůlu a jeho bohatém sousedu, který ač zlý žil si na vysoké noze. Jednoho dne sedlák říká - Ach mé Hoře přehoře a Hoře se objeví. Sedlák ho zavře do krabičky, bohužel (nebo možná bohudík) se pochlubí zlému sousedu. Ten samozřejmě nechce, aby se hodný sedlák měl dobře a Hoře vypustí, to se ale nechce vrátit k hodnému a zůstává u boháče, kterému se rázem přestává dařit.

Kouzelná píšťalka

Rok vydání 1972, nakladatelství Blok

Tato knížka je pro změnu knihou pohádek z Moravy. Vůbec jsem ji sama nechtěla číst, protože mě děsily dalíovsko-kubisticko-futuristické obrázky Jiřího Hadlače. Pohádky jsou značně odlišné od všech, nepodobají se žádným a jsou značně originálním. Mají takový ten moravský lidový nádech a humor jako například seriál Slovácko sa nesudí. Nejvtipnější je zřejmě Učený kmotr, jež učí mluvit svého kmotřence chytře. Takže na otázky, jak se říká tomuto zvířeti, syn odpověděl kočka, ale kmotr ho opraví, že inu ne, že se mu říká bystrost. Nakonec když hoří stodola, kmotřenec říká kmotrovi - Bystrost s prudkostí skočila do radosti, honem sem s hojností, což bylo v překladku - Kočka s uhlíkama v kožichu skočila do stodoly, honem sem vodu. Nikdo mu nerozuměl a stodola shořela. Asi se to nezdá moc vtipný ale věřte, že je:D

Čarovný zeměklíč

Rok vydání 1976, nakladatelství Albatros


Čarovný zeměklíč je soubor tatranských pohádek a pověstí. Většinou se jedná o lidová vysvětlení jak vznikl který vrch a jak přišel ke svému pojmenování. První a druhá pověst je o vzniku Tater jako takových, třetí o vzniku jména Tatry. Kniha ale není jen o horách - vypráví i pověsti o kvítku protěži, o horských plesích, o vládkyni Tater zlé Omně a o princi, kterého chtěla - Uladinovi a tak dále. Vzhledem k tomu, že už se nejedná jen o pohádky ale i o pověsti, musíme někde čekat i špatný konec. Kolikrát jsem jako malá brečela když Uladin zemřel a jeho nevěsta Alda nechtěla bez něho žít a zemřela taky.

Pokračování příště:)

poČtení

Pokud hledáte inspiraci či nové blogy, tady je možnost - Semi-Sweet Beauty Blog, můžete přidávat i svoje.
Já se těším, že mi zase něco přibyde do seznamu čtení:)

Life is for alive.

Přijdu si, jako by se ze mě stávala Samantha, když chodila s Marií.
Vyznání lásky ve dvě ráno, na který nedokážu reagovat, nevím, co psát. Chtěla bych vášeň, která nepřichází a vím, že z části je to moje chyba, přesto se nedokážu ubránit a chybí mi to. Ale od toho posranýho října prostě nevím. Nemůžu. Nechci. Chybí mi ta jiskra, letmý otření, který vyvolává požár, dvojmyslný pohledy do očí.
Je to moje chyba? Jsem já ta zlá, ta co jí pořád něco nestačí? Může za to ten říjen nebo já? Nebo jsem prostě taková?
Strašně bych chtěla, aby to bylo jako dřív.

Lost life

Z pomerančů
neteče krev
ale šťáva
když je tetuješ
a malá kočička
ztratila jeden život
když plakala
na balkoně
s cigaretou

Banana

Dnešní den je akční.
Zaprvý se mi zdá strašně dlouhej, protože jsem brzo vstávala a za druhý už se mi nic nechce. Oběhla jsem celý město, utratila poslední prachy za hadry v sekáči (ale za peckový!), zprovoznila internetový bankovnictví, potkala spolužáka, kterej spočítal, že ke státnicím se musí učit od teď dvě otázky denně (tzn. já bych taky měla - hahaha), nechala jsem se vyfotit na průkazku (příšerný jako obvykle:D), naplánovala jsem pivo na večer, na který nikdo nechce jít, protože jeden zvrací, jedna má dítko, další tu nechce zůstávat dlouho, zapomněla jsem koupit konzervu kočce, peru se s novým mobilem, radši půjdu s Terkou na kafe než bych psala bakalářku, pořád chci jít na to pivo večer, hledám teploměr.
Jdu na to kafe.
A pak do práce.
A pak domů, protože nikdo nechce na pivo.

Kateřina Janouchová - Kniha o orgasmu

Před čtyřmi roky vyšla malá červená knížečka od Kateřiny Janouchové – Kniha o orgasmu s podtitulem Vše o umění jak dosáhnout orgasmu.

Má 192 stran, tvrdou vazbu, hezký, jednoduchý a stylový design. 

Kniha je rozdělená na dvě hlavní kapitoly – Ženský orgasmus a Mužský orgasmus. Tomu ženskému je věnována větší část a mně to vůbec nevadí. Přece jen si to koupí spíš ženy. Z mé vlastní zkušenosti, každý chlap, kterému jsem to dala číst, nebyl moc nadšený, že by měl trávit chvíle teoriemi a ne praxí. 

Na začátku obou kapitol se autorka věnuje tělovědě a funkci orgánů. Poté už najdeme očíslovaná fakta např. ,,Co víme o poštěváčku“ a rady, jmenujme za všechny třeba ,,Jak onanovat a dosáhnout krásnějších orgasmů“. Dále najdeme inspiraci pro sexuální fantazie, co dělat, když nemůžeme orgasmu dosáhnout, orgasmus s partnerem, tipy pro orální sex a triky pro vícenásobný a mokrý orgasmus. Toť o ženě a ještě mnohem víc.

Mužům je věnována druhá část knihy, organizačně podobně jako v části u ženy – tělověda, anatomie penisu, jak funguje mužský orgasmus, fakta o něm, experimentace, orgasmus bez výronu semene, techniky k oddálení orgasmu.

Nebudu říkat, že jsem nalezla skvělé a originální poznatky. Kupu nápadů musí mít člověk, co sexuálně žije, baví ho to a rád experimentuje, sám ze života. Přesto v těch dvě stě padesáti odstavcích najdeme věci, které by málokoho napadly, vzpomeneme si na ty, na které už jsme zapomněli, nebo oživíme ty, na které jsme líní, protože ruku na srdce – každý má někdy chvíli, kdy se mu tak úplně nechce. Po přečtení téhle knihy toto ale nehrozí.Za mě můžu rozhodně doporučit. Víc takových knih na českém trhu. Možná by pak ubylo nesmyslných fór, kde se ženy ptají proč nemůžou dosáhnout orgasmus.

Kateřina Janouchová je spisovatelka česko-ruského původu věnující se sexuální literatuře. Žije ve Stockholmu. Její zřejmě nejslavnější kniha se jmenuje Nejbližší a popisuje život s alkoholikem. Víc o ní psát nebudu, protože google máme každý.

Corpse Bride

Dneska se mi zdál sen. Po dlouhý době měl hlavu a patu.
Byli jsme na Martiniku. Na mým milovaným a vysněným Martiniku.
S cizincem.
On se koupal a já jsem seděla na pláži a koukala se na něj. Byla tam taková ta průhledná modrá voda, jako bývá v katalozích o zájezdech. A bylo to krásný. A tak skutečný.
Je to zvláštní, protože večer mi cizinec psal. Asi nějaká divná telepatie.
A teď mi píše taky.

Je ospalá nudná neděle a já nic nedělám.

Its time to drink some beer

Od teď mě můžete sledovat i na FB - Bestialní ráno

Love TAG - ten nejvíc sarkastickej TAG jakej jste kdy viděli

1. Kdy jsi se poprvé zamilovala?

Poprvé to bylo ve třetí tříde. Jmenoval se Olda. Bylo to takové pošťuchování, psaníčka a podobně. Skončilo to tragicky - v páté třídě odešel na gymnázium. Pak přišla taková ta vážnější, já v osmé, on v deváté, Michal. První pusa. Jak psala Evelin - já premiantka, on vyvrhel. V šestnácti přišla první láska, s kterou jsem chtěla být už navždycky. Honza. Podvedl mě.

2. Jsi právě teď zamilovaná?

Těžko odpovědět. Kdo to tu čte ví, co a jak se změnilo po říjnu. Popravdě jsem teď ve stádiu, kdy nemám moc ráda ani sebe, natož někoho jinýho.

3. Co pro tebe znamená láska?

Asi nějaký pocit bezpečí. Těšení se na druhýho, štěstí, že je někdo pro koho jste celej svět.

4. Měla jsi někdy zlomené srdce?

Měla. Poprvé když mě podvedl Honza, podruhé když jsme si myslela, že Pepa je pravá láska a nebyl.

5. Co je podle vás tajemství úspěchu, co se lásky týče?

Nevím. Všechny se mi hroutí takže fakt netuším:D

6. Nejromantičtější gesto, které pro tebe někdo udělal?

Stačí mi uvařenej čaj po ránu. A rozdělení se o poslední cigaretu.

7. Nejromantičtější gesto, které jsi pro někoho udělala?

Asi když vykrajuju srdce ze sýru na těstoviny.

8. Ideálně strávený Valentýn?

Neřeším.

9. Nejoblíbenější písnička o lásce?

Kdyby to měla být písnička, ze který kape vášeň byla by to El tango de Roxanne z Moulin Rouge: 

anebo Malagueňa Salerosa od Chingona - 

A pak vyloženě o lásce

10. Nejoblíbenější romantický film/seriál?

Quills - perem markýze de Sade. Anna Karenina. Sekretářka. Once.

11. Nejoblíbenější příběh o lásce?

Klasika Romeo a Julie.

No možná to nebylo zas tak sarkastický.

Animal pictures

Its all in your head, Alice.

Jsem unavená. Moc.
Přes den jsem byla znuděná. V práci a po práci s Terkou na pivu. Bylo to bezva:) Cizinec mi psal jestli nejdu na pivo. Napsala jsem, že jsem. Napsal, že on je taky. Neodepsala jsem.
Přijdu domu a L se tu vzteká, že má zavirovanej počítač.
Vykrojila jsem mu srdce ze sýru na těstoviny. Nevšiml si.

Už mám zahojený tetování. Zítra jdem na tah ještě s Grace.
Potřebuju práci. Potřebuju dělat minimálně osm hodin denně. Jak jsem zvyklá.

Its quite possible I Feel truly dead inside

Pocit když:

• si vzpomenu
• si přečtu starý smsky
•  mám výčitky svědomí
• těším se
• netěším se
• chci
• nechci
• chci, ale vím, že bych chtít neměla
• mám zvláštní sny
• mě to sžírá vevnitř
• vzpomenu si na říjen
• všechno jde do prdele
• a já kouřím
  

Co mi přibylo v MP3 vol. 1

Dee Dee Sharp - Mashed Potato Time

Men in Work - Down Under

Clash - Should I Stay or Shoul I go

Aswad - Shine like a star

Roy Orbison - You Got It

Deleting

Ráno vstávám, jen kvůli tomu, abych celej den neprospala. A že musím jít večer do práce.
Nemám moc chuť k jídlu.
Všechno je takový šedivý. Stejný. Pořád všechno stejný.
Pořád sedíme doma.
Posledních pár týdnů, no vlastně tak měsíc, se mi pořád honí v hlavě ty hnusný věci z pauzy. Nechci na to myslet, nechci, aby se to vracelo. Chci, aby to bylo jako dřív. Aby bylo všechno v cajku.
Teď se do toho přimotal ještě jeden člověk, což mi fakt moc nepřidává.
Všechno je, jak říká babička, posraným navrch.

It is cheaper than therapy.

Chci, ale nemůžu nic psát, protože tu nejdou zamykat články.
Šílím.

Cat Tattoo

Lidi, který jsem poznala
- protože si to zaslouží.
- protože mě ovlivnili

Řazeno chronologicky:

Ségra - moje nejmilejší

Terka -  Poprvé jsme se potkaly na návštěvě školek. Pak jsem se setkaly v první třídě, po základce jsme šly každá jinam a sešly jsme se na vejšce. Dneska se sejdem v práci. Takže vím, že s tímhle člověkem se vždycky sejdu, ať bude jakkoliv daleko. Byla vždycky první, u koho jsem nešťastná seděla, když se něco dělo. Tenkrát mi řekla – přežiješ to, ale bude to krutý. Člověk, kterej z nikdy udělal možná a z možná ano a mě to přijde strašně fascinující. Moc ti to přeju:)

Grace – sama řekla, že chce tenhle pseudonym:D, též jsme se setkaly na základní škole, Grace je přímá, názorově mi je velice blízko, s ničím se moc nesere, mockrát mi poskytla azyl, byla první, u koho jsem plakala ten osudnej den 21. října. Z naší trojky je jediná, kdo dodělá bakaláře. Aspoň někdo:D 

Anet – jedinej důvod proč mi nevadí čtyři roky strávený na gymplu, protože jinak bychom se nepoznaly, holka, která zažila strašně moc špatnýho, ale ze všeho se dostala a je to nezpochybnitelnej důkaz, jak je silná člověčí vůle. Ještě chvíli a všechno bude dobrý. Nikdo ti nemůže ublížit, když mu to nedovolíš.

Matěj – nás spojuje jeden člověk, a vypadá to, že bude i po zbytek doby. Když se nic neposere, ale já vím, že ne. Neskutečně se vypracoval a je to můj důkaz, že člověk je nejlepší v tom, co ho baví.

Šárka – potkali jsme se na vejšce, pamatuju si jak nám prvních pár dní připomínala Kirsten Steward, ale teď vím, že je mnohem krásnější, nikdy nezapomenu na příhodu o mytí vlasů:D škoda, že se tak málo vidíme

Adam – potkali jsme se ve škole a začali se spolu bavit, od tý doby si bez něj život neumím představit. Můžeme se nevidět půl roku a pak se sejdeme v čajovně a je pořád o čem se bavit. Člověk, který umí složitý věci jednoduše vysvětlit, podělí se o zkušenosti ze života a vždycky mi poradí, upřímně a na rovinu. Jo a na Pinheada jsem koukala s dabingem!

Míša – moje vedoucí, můj guru, co se týče vztahů i života, skvělá ženská.

Cizinec - nedefinovatelné

Radim – jeden z bezvadných lidí, s kterými jsem se poznala v práci, upřímnej kluk, držel mě v tom posraným říjnu a byl jeden z prvních, kdo mi na férovku řekl, že to nedopadne dobře, skvělej chlastací partner, kluk, kterej se mnou neměl nikdy vedlejší úmysly, pamatuju si jak jsme šli poprvý do hospody na růžek a on mi napsal – makej nebo se tu ožeru:D momentálně mi napsal, že přestal kouřit. Asi se blíží konec světa.

Martin – taky z práce, mírně ujetej, jeden z našich prvních rozhovorů byl o prstu v prdeli při focení leseb, Marti chybíš mi, snad se ti dobře daří

Hanka – Háňa, celý léto jsme dřely spolu, naučila mě klidu a vycházení s lidma, osvětlila mi základy pedagogiky a vůbec, je to mistryně na hodnocení chlapskejch zadků, jen si m to nestihla naučit:/:D

Pokud mi někdo vypadl, omlouvám se.

Všechny vás mám ve svým cattattoo.